19. 10. 2011

Dýmka je jako žena

Do dýmky se chlap může i zamilovat. Nevěříte? Může po ní tak toužit, jako by to byla žena. Ale ne nadarmo bývá Amor zpodobněný se zavázanýma očima. Člověk vidí krásnou dýmku, zakouká se do ní – a chce ji mít. Jenže v tu chvíli nepřemýšlí, jestli je taky praktická a jestli se z ní bude dobře kouřit, když má kotel jako parní lokomotiva, nebo naopak měří třeba jen dvanáct centimetrů. Sám jsem se takhle několikrát napálil. A nešlo jenom o dýmky.

Taková „kráska“ si člověka dokáže pořádně ochočit. Nejednou se stane, že máte málo času. Ale přece nenecháte dýmku za několik tisíc nedokouřenou. Co když se urazí a příště se vám odmění příšernou chutí? Nebo zkysne? „Ne, to radši vydržím,“ řekne si nešťastný kuřák a věnuje jí svůj čas a energii. Z dýmky-služebnice se stala dýmka-panovnice. Když jste si s ní začali, měli jste ty nejlepší úmysly. Ale všechno se vyvinulo jinak. Proto se mně lépe kouří z obyčejných dýmek než z drahých krásek, které jsou příliš náročné.

Žádné komentáře:

Okomentovat