Koupil jsem si tři staronové dýmky z Proseče u Skutče (
http://www.bpkprosec.cz/). Staronové proto, že už jsem všechny tři kdysi měl, ale některé jsem ztratil a jednu asi vyhodil, když už mi nechutnala, protože jsem z ní kouřil nejvíc. Petersonku se člověk bojí zapálit, když si není jistý, že ji opravdu dokouří, ale Prosečku si zapálím s klidným svědomím, protože si kdyžtak koupím za rozumný peníz úplně stejnou - novou. Mám z nich radost, jako ze starých známých, které jsem léta neviděl, a najednou jsou tu zase se mnou. Protože se nejedná o drahé dýmky, nemám strach, když je nakuřuji, že je pokazím - prostě odpadají ty obavy, které člověk má u drahých věcí.
Napadá mi, že tohle se netýká jenom dýmek. Abych se nedotknul majitelů drahých dýmek. Určitě jsou tací, kteří si koupí Petersonku nebo Dunhillku, a při nakuřování se jim kolena neklepou, ale já byl vždycky víc opatrnější, čím dražší dýmku jsem kouřil.
Žádné komentáře:
Okomentovat