Při hledání tabákového svatého grálu jsem tak říkajíc za humny objevil další zajímavý kousek: je jím Stanislaw Balkan Latakia, tabák výborné smolné chuti, který se podle mého hodí do větších dýmek. Na českém paklíku je napsané, že se vyrábí v Dánsku. Latakiové směsi mě znovu chytly někdy na začátku prázdnin, když jsem si před tím nakoupil několik aromatiků, které teď vesele vysychají. Nic naplat; latakie stále vedou. Na nic jiného nemám chuť ani to nechci zkoušet. Pro jistotu zdůrazňuji, že mluvím o tabáku. Největší změna, kterou dělám, je, že jednu latakiovou směs vyměním za jinou a jednu bentku vystřídám jinou. Postupně jsem takhle „vyudil“ všechny bentky a ohlížím se po nějaké další. Ostatní tabáky nenápadně uklízím do krabice, abych je neměl na očích a pokud možno na ně zapomněl. Abych nezapomněl: do dýmek opatřených filtrovou komorou dávám 9mm balzový filtr. Dokud jsem střídal aromatické a latakiové směsi, nepozoroval jsem zásadní rozdíly v latakiových směsích. Prostě uzená chuť. Teprve při opakovaném střídání více druhů latakiových tabáků začínám vnímat, jak jsou jiné.
